Nápoj k sushi? Polévka Miso, čaj, saké i pivo…

Sushi je jednou z prvních věcí, kterou si bezprostředně spojíme se zemí vycházejícího slunce, Japonskem. Právě tam jej najdete v nejrůznějších obměnách téměř všude, kam zavítáte na jídlo. I přestože rolky nepatří mezi ty nejlevnější položky na jídelním lístku, kdo byl v Japonsku a neochutnal místní sushi, jako by nebyl. Víte,  jaký nápoj k sushi? Nebo ještě jinak, víte co nejčastěji pijí k sushi Japonci?

Známou pravdou je, že chuť každého pokrmu vynikne mnohem lépe, pokud se nám podaří vhodně snoubit nápoje s vlastnostmi použitých surovin.

Na rozdíl od Evropanů, kteří preferují k sushi bílé víno, vás možná překvapí, že pro Japonce jako nápoj k sushi je volbou číslo jedna miso polévka. Ta se ostatně pije nejen k sushi, ale ke každému pokrmu, který obsahuje rýži. Podává se v menších miskách a průběžně se popíjí po celou dobu stolování. V lepších restauracích dokonce zastane roli jak aperitivu, tak digestivu. Pro Japonce je receptem na dlouhověkost a nedokáží si bez ní představit, byť jen jeden den.

Pojďme se podrobněji podívat o jakém zázraku se bavíme.

Miso polévka: japonský recept na zdraví

Miso polévka

Nápoj k sushi číslo 1

Miso polévka nebo pasta je po dlouhá staletí používána v asijských kulturách jako významný zdroj probiotik, prostředek na posílení imunitního systému i jako zdroj prospěšného vitamínu B12. Miso není jen polévkou, setkat se s ní můžeme i jako se samotnou ingrediencí, která se přidává do nejrůznějších pokrmů v závislosti na místních a sezónních receptech nebo osobních chutích.

Vyrábí se fermentací sójových bobů se solí a houbou kójikin, často se kombinuje s rýží, ječmenem a dalšími obilninami. Výsledkem je pasta bohatá na enzymy, a prospěšné mikroorganismy. Dělí se podle použitých ingrediencí na červenou (akamiso), bílou (shiromiso) nebo smíšenou (awase).
Můžeme se setkat i s mnoho dalšímí regionálními variantami, vždy ale s jedním společným jmenovatelem. Tím je pojící činidlo zybicolin, které účinně detoxikuje a odstraňuje prvky, jež se do těla dostávají vlivem průmyslového znečištění.

Pasta miso má výtečnou sladko-slanou chuť, kterou lze využít nejen při přípravě oblíbené japonské polévky, ale také v celé řadě jiných pokrmů. Pokud se rozhodnete zpestřit svůj jídelníček o tuto zdravou specialitu, zajděte si pro ní do obchodu se zdravou výživou, tam ji určitě bez problémů seženete. Případně i v sekci ostatních chlazených a sójových produktů, jako jsou tofu nebo tempeh ve větších obchodech s potravinami.
Miso polévka pochopitelně není jediným „nápojem“ podávaným k sushi. Velkým konkurentem je zelený čaj sencha, který je v Japonsku přítomen na každém kroku.

Čaj a Japonsko k sobě prostě patří

Čaj Sencha

Nápoj k sushi číslo 2

Konzumace čaje je v této zemi jedním ze smyslů života, který provází Japonce od narození až po stáří. Jako výraz úcty k zenovým ideálům je tradiční čajový obřad součástí tradičního stolování již od 9.století a dodnes je tento rituál zachováván. Navozuje harmonii těla i duše, je charakteristický svou pokornou sebekázní, jednoduchostí a přirozeností.

V zenových ideálech patří harmonie okamžiku a jedinečnost každé chvíle k nejvyšším druhům životního štěstí, přičemž právě čajový obřad je v Japonsku chápán jako prostředek k jeho dosáhnutí. Existují opravdu pečlivá pravidla, jímž je podřízen a celý průběh od prvotních příprav až po loučení s hosty je výrazem úcty a respektu k druhým osobám.

Mezi nejrozšířenější čaje podávané v Japonsku patří Sencha. Můžete se potkat s různými druhy podle období sklizně, díky čemuž se mírně liší barvou a chutí. Obsahuje spoustu vitamínu, minerálů a antioxidantů potřebných pro lidské tělo. Jeho přínosy pro lidské zdraví jdou ale ještě mnohem dál. Zelený čaj zvyšuje imunitu, naopak snižuje krevní tlak a dokonce i hladinu špatného cholesterolu v krvi. Mimo jiné reguluje hladinu cukru v krvi a dokáže také fungovat jako prevence rakoviny nebo sklerózy. Čaj obsahuje tein, který zvyšuje koncentraci, povzbuzuje a potlačuje únavu.

 Možná si v tuto chvíli říkáte, že v Japonsku snad neexistují žádné neřesti jako je popíjení alkoholických nápojů. Pořád samé zdraví prospěšné suroviny, nápoje a harmonie v jejich servírování. Nemusíte se cítit zahanbeni, i Japonec má občas chuť na něco alkoholického. A co v tomto případě zvolí? Saké nebo pivo?

Saké – tradiční nápoj k sushi, starý skoro 2 tisíce let

Saké

Ačkoliv některé prameny uvádějí první zmínky o saké již z roku 5000 př. n. l. na území dnešní Číny, je pravděpodobnější, že původ tohoto nápoje, vyráběného z fermentované rýže, pochází až z Japonska v pozdějším období.

Nápoj k sushi číslo 3

Saké se někdy také říká rýžové víno. Ovšem na rozdíl od normálního vína, ve kterém je alkohol vyráběn fermentací cukru, který se přirozeně vyskytuje v hroznu, je saké vyráběno pomocí procesu vaření, takže se spíše přibližuje procesu výroby piva. Nicméně podrobnější odlišnosti nenajdeme pouze ve výrobě, ale také ve výsledném obsahu alkoholu. Saké obsahuje 9 – 16%, zatímco většina piv obsahuje 3 – 9% a neředěné saké obsahuje 18 – 20%.

Ideálním způsobem jak podávat saké, je v malých keramických nádobkách o objemu 5 cl. V našich končinách se však často setkáte se servírováním v malých skleničkách, které nápoji rozhodně nijak neuškodí. Důležitější je jiná věc. Saké by se mělo vypít do roka od jeho lahvování, o kvalitě rýžového vína po „datu spotřeby“ by se totiž dalo pochybovat. Zajímavostí je, že saké se může podávat v různých teplotách, záleží jen a pouze na chuti konzumenta a ročním období. V zimě oceníte teplejší nápoje, zatímco v létě je vhodnější pro větší osvěžení konzumovat studené.

Teplota saké může být již od 10°C, přes 20°C, 30°C ale dokonce i 50°C či 55°C.
Byť rýžová pálenka i rýžové víno má v zemi vycházejícího slunce mnohem delší kulturní tradici, pivo dobylo chuťové pohárky Asiatů a v Japonsku atakuje příčku nejpopulárnějšího alkoholického nápoje. Mnohem raději si k sushi dají právě tento zlatavý mok.

Japonské pivo s českým základem

Asahi pivo

Nápoj k sushí číslo 4

Pivní historie v Japonsku má své počátky v 17.století, kdy Holanďané otevřeli v Japonsku první hospody pro námořníky plavící se na lodích na trase mezi Japonskem a svou vlastí. S vlastní výrobou se Japonsko mohlo pochlubit až v 19. století. Dnes je pivo velmi populárním alkoholickým nápojem a Japonci ho velmi rádi popíjejí mimo jiné také k sushi.
Započatá japonská výroba piva byla inspirována nejen holandskou recepturou, ale později také českou, kdy se do Japonska exportoval Plzeňský Prazdroj. Uvádí se, že japonské pivo je senzoricky nejblíže českému dodnes, a to zejména kvůli použitým surovinám.

Japonci vaří z českého a moravského sladu s rýží a z českého chmele a často v pivovarech potkáte také české sládky.